Kauza Gymnázium Josefa Jungmanna Litoměřice

  Vyhrocená situace na litoměřickém gymnaziu mě donutila také k několika řádkám z mého pohledu. Předně nemám ambice situaci využívat k svému zviditelnění jako někteří kolegové, protože činit tak na úkor nezdarů někoho jiného je podle mne hloupé a veřejnosti tato kamufláž stejně neunikne. Na druhou stranu situace na škole je vážná a vyžaduje rychlé a jasné řešení mající na zřeteli zachování kreditu školy. Prázdniny jsou k vyřešení konfliktu ideální a pokud bude dostatek vůle, začátek školního roku se již může odehrát v klidu a bez emocí. Ostatně jak jsem již dříve vyjádřila, vzkazy jednotlivých skupin sporu přes média mi nepřipadaly příliš vhodné. Ale to nyní nechci hodnotit. Každý má právo na svůj názor i na způsob jeho prezentace, přestože to někdy může být ve výsledku kontraproduktivní. Jisté dnes je, že odbor školství zřejmě situaci podcenil a nechal spor zcela v kompetenci ředitelky, přestože je již nějakou dobu zřejmé, že komunikace mezi oběma znesvářenými tábory již fungovat nemůže a tudíž je potřeba využít služeb facilitátora, mediátora. Jeho hlavní předností by ovšem měla být zkušenost z oboru a pak zcela nezpochybnitelná nezávislost na kteroukoli z obou stran.

  To je ta nejdůležitější stránka věci. Nevycházím ale současně z údivu nad tím, jak je Rada Ústeckého kraje opakovaně v médiích, přesněji jistým litoměřickým "zpravodajským" internetovým serverem doplněným inzertním měsíčníkem, zmiňována jako viník současné krize na gymnáziu. Vraťme se tedy trochu do historie. O výběru ředitele rozhoduje výběrová komisem, ta hodnotila i tentokrát a zasedli v ní kromě úředníků z krajského odboru školství, České školní inspekce, zástupci MŠ ČR i zástupci školy. Výsledky výběrového řízení na návrh komise schvaluje Rada. I zde se vybíralo mezi kandidáty, kteří se dle komise projevili jako vhodní, v tomto případě bylo vhodných k jmenování pět. Přestože je vytvořeno mezi nimi pořadí, není pravdou ani pravidlem, že je vždy jmenován do funkce kandidát z prvního místa. Nebylo tomu tak ani v případech z jiných škol a v tomto konkrétním řízení byl vybrán kandidát z druhého místa. Zástupce odborů školy, mi při osobním rozhovoru potvrdil, že v tomto neshledal nic problematického a i jeho vítězka výběrového řízení PhDr. Bulasová nástinem své koncepce rozvoje školy přesvědčila. Rada poté na doporučení komise jmenovala kolektivně, tedy všemi přítomnými členy, ředitelku do funkce. Zamýšlím se nad tím, komu nebo čemu tedy slouží stále se opakující ataky na několik radních, mezi nimiž jsem se ocitla zcela překvapeně i já, že právě my jsme ti, kteří do funkce ředitelku instalovali. Pokud mluvím pouze za sebe, jakým způsobem bych to měla udělat? Za prvé disponuji pouze jedním hlasem, nejsem jedenáctihlavá saň, a za druhé, jmenování do funkce z výsledků výběru komise má charakter formálního aktu, při kterém v žádném případě nelze věštit budoucnost ani přebírat plnou zodpovědnost za kroky každého nového ředitele. Každoročně odchází do důchodu nebo opouští svůj post z jiného důvodu desítky ředitelů krajských příspěvkových organizací, škol, ústavů sociální péče, ředitelů muzeí, galerií, nemocnic a jejich manažerské schopnosti nebo mravně volní vlastnosti se málokdy podaří zcela odhalit při několika minutovém pohovoru přijímacího řízení. To každý starosta, radní města nebo kraje dobře ví, veřejnost je však některými médii záměrně podněcována k lynčování a nalezení maximálního počtu viníků. Hlavně ať je o čem psát na prahu okurkové sezóny psát. Nehodnotím tak všechna média paušálně. Některá mají skutečný zájem prezentovat co nejobjektivněji názory studentů, učitelů, rodičů i ředitelky a dát najevo odpovědným, že situace je neudržitelná. Jsou zde ale i ti, kteří hledají pouze senzace se snahou o co nejostřejší vyhrocení situace, i kdyby to mělo zajít až k defenestraci. Důvod je nasnadě. Lidová modrost praví, že za vším hledej ženu, nebo peníze. Z Facebooku se dozvídám, že hlavním aktérem, ani ne tak dopisovatelem celé akce, je od počátku šéf výše uvedeného internetového média. A vše mi je rázem jasné. S tímto pánem jsem se do osobního sporu dostala před časem poté, co mi nabídl jako regionálnímu politikovi na svém webu PR prezentaci za úplatu, která se dle jeho představ měla pohybovat ve výši několika desítek tisíc měsíčně. Příspěvky jsem si měla psát sama, on by je uveřejnil, občas bychom natočili doplňující rozhovor. Po upozornění, že můj plat na krajské úrovni nedosahuje platu poslanců v PS, ani nedisponuji žádnými jinými finančními náhradami, jsem nabídku s díky odmítla. Když jsme se ve volební kampani na úrovni okresu rozhodli prezentovat přes jiná média, byl rázem oheň na střeše. Přibližně od té chvíle se setkávám s články proti mé osobě i v kauzách a souvislostech, nad kterými zůstává rozum stát. Nejraději v případech, se kterými nemám někdy ani vzdáleně nic společného. Když se žádná souvislost s mou osobou najít nepodaří, je napadáno ve zmíněném plátku pro jistotu ještě město Štětí, kde jsem řadovou členkou městského zastupitelstva. Onen pán se neobtěžuje ověřováním informací, neboť dle jeho vlastních slov, on není objektivní novinář, nýbrž podnikatel. Ač dobře z rozhovoru se starosty vím, že nejsem v okrese jediná, s kým tímto způsobem z pozice síly médií jedná, každý musí najít odvahu situaci se postavit sám. Připadá mi cosi zvrhlého na tom, když si politici nebo město platí nemalé částky za to, aby někdo jejich práci výhradně pozitivně prezentoval, ale ještě zvrácenější je nechat se vydírat a platit za to, aby mě "někdo" negativně nereprezentoval. Uklidňuje mě pouze fakt, že k tomuto způsobu "práce" se v našem regionu ještě nesnížila jiná média, která nejsou přímo závislá na počtu reklam a inzerce a jde jim stále ještě o témata, která lidi zajímají.

  Jsem v kontaktu s učiteli, se stávkovým výborem i s rodiči a byla jsem navržena do pracovní skupiny, která má na základě usnesení krajského zastupitelstva situaci řešit. Ač jsem se snažila do sporu vnést svůj názor již dříve, nemám resort na starosti a tudíž jsem nebyla vždy svými kolegy vyslyšena. Věřím, že vše bude jinak a že se podaří obnovit i ztracenou důvěru mezi členy pedagogického sboru, mezi studenty a kantory, mezi rodiči. Ostatně, ti se i za vyhrocené situace na zastupitelstvu ukázali být mnohem "státotvornější" a slušnější než leckterý politik.

Jana Ryšánková
Členky Rady UK pro oblast sociálních věcí, kultury a památkové péče

Opis článku Jany Ryšánkové z Litoměřického deníku ze dne 27.07.2011, strana 8 rubrika U nás doma viz. tento soubor.